Do léta nám ještě nějaký měsíc zbývá, ale proč si neukrátit čekání pohledem na střípek z letní oblohy.
Naše oko je velmi nedokonalý detektor světla, zvláště pak v noci. Pokud vyrazíte do temných míst vzdálených od velkých měst, můžete na obloze spatřit až 2500 hvězd. Jinak tomu je ovšem u fotoaparátu, který můžeme nechat sbírat světlo mnohem delší dobu než oko a výsledné zpracování obrazu nám ukáže dechberoucí podívanou nad naší hlavou.
Fotografie je situována směrem nad letní jižní obzor – do souhvězdí Střelce. Dominantou této fotky je Mléčná dráha, tedy ramena naší Galaxie, která můžeme pozorovat jako jasný pás hvězd táhnoucí se po obloze až do souhvězdí Střelce. V souhvězdí Střelce také můžeme nalézt střed Galaxie a také se zde nachází asi 16 % všech objektů Messierova katalogu.
Velmi výraznými objekty jsou zde mlhoviny Laguna (M8) a Trifid (M20), které se nacházejí v pravé dolní části obrázku a mají výraznou narůžovělou barvu. Tyto objekty se řadí do skupiny emisních mlhovin (mlhovina je složena z ionizovaného plynu, který vyzařuje energii také v podobě viditelného světla). Mlhovina Laguna je zároveň rodištěm nových hvězd a obsahuje mladou otevřenou hvězdokupu.
Kromě astronomických úkazů můžeme na fotce vidět i prvky lidské činnosti. Jedná se o několik přímých čar přes celé zorné pole. Takové čáry by mohla vytvořit družice nebo meteor. V tomto případě je však původcem letadlo. Na snímku totiž můžeme v čárách vidět stopu jasnější bodů v naexponovanou místech, kde blikala světla umístěná na křídlech letadla, a to ani jeden ze zmíněných objektů nedělá (družice na obloze „svítí“nepřerušovaným světlem a v případě meteorů je jasnost stopy v čase silně proměnná).
Technický postup vzniku fotografie
Obrázek vznikl složením dvou fotek. Obě byly pořízeny fotoaparátem s 35 mm objektivem, který byl takzvaným piggybackem připevněn na dalekohledu s motorickou paralaktickou montáží. Před samotným focením bylo nutné testovacími snímky vyladit vhodnou expozici, ISO a clonu. Výsledkem bylo toto nastavení: expozice 900s, clona f/4 a ISO 400.
Objektiv má možnou nejnižší clonu f/1,8, která umožňuje až čtyřnásobnou propustnost světla ke snímači, ale bohužel při použití tak nízké clony se projeví barevná vada a ani ostrost objektů není u nízkých čísel uspokojivá. Po vyfocení této fotky se vypnula montáž a byla pořízena fotografie druhá s půlminutovou expozicí. Při fotografování Mléčné dráhy se totiž stromy, které se vůči hvězdám pohybovaly, rozmazaly. Jednou půlminutovou expozicí s vypnutou montáží bylo docíleno toho, že se stromy na fotografii nerozmažou. Tyto dvě fotografie byly poté upraveny v Adobe Photoshop.
Z patnáctiminutové expozice byla použita Mléčná dráha, z půlminutové expozice naopak jen stromy. Následovala jemná úprava křivek a fotografie byla na světě.
Snímek vznikl 27. července 2016 v rámci práce odborné skupiny pro astrofotografii na Astronomickém táboře Jihlavské astronomické společnosti konaného na táborové základně Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku.
Foto: Tomáš Kosek
