Hadonoš podruhé aneb Hadonošem to nekončí

Na začátek si prosím přečtěte článek Vládi Libého. A uvědomte si, že zvířetníkové souhvězdí a znamení není totéž. Jejich hlavním společným znakem je to, že se stejně jmenují. V tomto článku se dovíte nějaké konkrétní důsledky precesního pohybu.

Některé jsou šokující 🙂

Něco takového již v nějakém časopise viděl asi každý:

Každé znamení začíná kolem 21. dne v měsíci (Beran přesně v čase jarní rovnodennosti) a trvá jeden měsíc.Šokující objev posunu jarního bodu po ekliptice učinil již Hipparchos kolem roku 130 před naším letopočtem, když porovnával měření svá a měření svých předchůdců. V době antiky si zvířetníková souhvězdí a znamení zvěrokruhu odpovídala relativně dobře.V těchto souhvězdích se vyskytovalo Slunce v prvním roce po narození Krista: (Pravda, přesné hranice souhvězdí byly definovány až mnohem později.)

Rok 1

Slunce tehdy vstupovalo do dalšího souhvězdí obvykle okolo 21. dne, zvláště první polovina roku vypadá hezky. Nápadná je však nestejně dlouhá doba pobytu v jednotlivých souhvězdích. V Panně 44 dní, ve Štíru jen 8. Na tomto místě by se asi slušelo říct, že dvě nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Vah se jmenují (názvy hvězd jsou nejčastěji arabské) Zuben El Schemali a Zuben El Genubi, což znamená Severní a Jižní klepeto. Váhy ale přece klepeta nemají? Váhy ne, zato štíři ano. Takže si představte, že souhvězdí Štíra je mnohem větší s velkými klepety a Slunce jím pak prochází téměř měsíc. Pak můžete mít dvanáct zvířetníkových souhvězdí i s Hadonošem ale zato bez Vah. Kdysi tomu tak opravdu bylo. Pokud vás ale Štírova klepeta děsí, a uděláte z nich proto Váhy, a zároveň považujete třináctku za nešťastné číslo, tak někdo musí z kola ven. Jarní bod se samozřejmě na hvězdném pozadí pohyboval již dříve. Zde bylo Slunce roku 2589 před Kristem, tedy během pravděpodobného roku korunovace faraóna Cheopse:

Rok 2589 před Kristem

Všimněte si, že již tehdy procházela ekliptika oblastí, kterou dnes známe jako souhvězdí Hadonoše. Precese, přesněji její planetární složka, způsobuje sice pohyb pólů ekliptiky (severní je v souhvězdí Draka) a změnu sklonu ekliptiky a rovníku. Ovšem jde o změny daleko menší než případě světového pólu. Svědčí o tom i to, že planetární precese (způsobená planetami, nikoli Sluncem a Měsícem jako lunisolární) byla objevena o dva tisíce let později, přesněji roku 1863.
Mapka

Naproti tomu roku 1581 našeho letopočtu byla situace takováhle:

Rok 1581

Mnohým jistě způsobil šok papež Řehoř XIII., když 24. února 1582 vydal bulu Inter gravissimas. Nový kalendář byl na území dnešní České republiky zaveden v průběhu roku 1584, v každé ze tří historických zemí jindy. Na Slovensku v roce 1587. V praxi šlo o přeskočení deseti kalendářních dnů.

Rok 1585

Ovšem precese se tímto nezastavila a dnes je to takto:

Rok 2011

VAROVÁNÍ: Nejste-li dosud smíření se 13 souhvězdími, jimiž prochází Slunce, NEPOKRAČUJTE VE ČTENÍ, bude to horší!

Již jsme si řekli, že precese způsobuje především pohyb jarního bodu po ekliptice, zatímco pohyb samotné ekliptiky je nevýznamný. Tedy Slunce prochází stále (skoro) stejnými místy, pouze se mění datum, kdy tam je.Nicméně trpělivost přináší růže. Jste-li ochotni čekat několik tisíc let, měl bych pro Vás námět na šokující reportáž, třebas v roce 7500:

Rok 7500