V jihlavském vydání týdeníku Sedmička (číslo 17 pro 6. až 12. srpna 2009) se na straně 4 (vlevo) v článku “Příštích 7 dní“ objevilo hned několik zásadních chyb v souvislosti s Jihlavskou astronomickou společností. Článek proto uvádíme na pravou míru.
Článek říká:
„V pondělí 10. srpna mohou zájemci od 21 hodin pozorovat meteoritický roj Perseidy pomocí dalekohledů z brány Matky Boží.“
1) V žádném případě nejde o meteoritický roj, ale o meteorický roj. Rozdíl mezi meteoritem a meteorem je přitom zcela zásadní. Meteor je optický úkaz, který vzniká coby následek průletu kosmického tělíska atmosférou. Zjednodušeně řečeno, jde o světelný záblesk, který lze vizuálně pozorovat (je to ta tzv. padající hvězda). Meteorit je naopak označení, které je používáno pro kosmická tělesa, která průlet atmosférou částečně přežijí a dopadnou na zem. Označení meteoritický roj by tedy znamenalo spršku kosmických kamenů dopadajících na zem (cosi obdobného se na Jihlavsku odehrálo v roce 1808 v okolí Stonařova). V souvislosti s rojem Perseid však o ničem podobném hovořit nelze. Částečky roje totiž původně pocházejí z komety 109P/Swift-Tuttle, dopad i malých kousků kosmického materiálu na zem (meteoritů) je tedy v tomto případě prakticky vyloučený.
2) V odborných publikacích je uváděno, že meteorický roj Perseidy má aktivitu od 17. července do 24. srpna 2009. Pro laickou veřejnost je roj však atraktivní pouze v době jeho maxima, které letos začíná až 11. srpna a vrcholí 13. srpna. 10. srpna tedy stále ještě ty pravé podmínky nenastávají (v tomto termínu pochopitelně několik meteorů z roje bude při jasné obloze možné zaregistrovat, nicméně oproti období maxima jich bude výrazně méně).
3) Meteorické roje obecně pomocí dalekohledů pozorovat nelze. Jde o jevy, které se nepředvídatelně objevují prakticky po celé obloze, úkazy jsou co do doby trvání i velmi krátké. Záblesky meteorů se po obloze velmi rychle pohybují. Z výše řečeného tedy vyplývá, že jde o jevy, které jsou prostřednictvím dalekohledů prakticky nepozorovatelné. Astronomové pro důkladné studium meteorů sice občas tzv. teleskopické pozorování využívají, nicméně jde o praktiku veskrze odbornou a z hlediska pozorování a vyhodnocování pozorování velmi náročnou. Teleskopické pozorování meteorů je pro širokou veřejnost zcela nevhodné.
4) Vzhledem k tomu, že mnohé meteory nejsou příliš jasné, je víc než žádoucí vyhledat odpovídající pozorovací místo. Místo pro pozorování meteorů by mělo disponovat dobrým výhledem na celou oblohu, ale především i dostatečně tmavou oblohou. Pozorování meteorů z centra města (tedy třeba právě z pozorovatelny Jihlavské astronomické společnosti na bráně Matky Boží) zcela nevhodné. Pro spatření většího množství meteorů je dobré vyhledat nějakou odlehlou louku nad kterou nedosahuje světelný smog žádného většího města.
Pozorování s Jihlavskou astronomickou společností jsou zaměřena na zcela odlišné typy objektů. Navštívíte-li naší pozorovatelnu, dočkáte se pozorování planet, mlhovin, hvězdokup, galaxií, apod. Chcete-li však pozorovat meteory, brána Matky Boží v centru Jihlavy je velmi nevhodná.
Podmínky pro letošní Perseidy však zrovna ideální nejsou. V době maxima bude na obloze svítit Měsíc blízko poslední čtvrti, obloha tedy bude naším kosmickým sousedem nasvícena a zjasněna. Pro pozorování meteorů je však naopak nutná zcela tmavá obloha, Měsíc pozorování velmi znehodnocuje. Hlavní maximum je letos předpovídáno na 12. srpna v podvečerních až večerních hodinách. Pozorování z minulých let však odhalila výskyt i druhého (tzv. sekundárního) maxima, které nastalo několik hodin po primárním maximu. Letos by toto sekundární maximum mohlo přijít v ranních hodinách 13. srpna.
